Back to school - jak to vidíte vy?

1. září 2013 v 19:34 |  Hudba
Vím že se opičím, hodně lidí už začalo psát o škole, o tom jak to bude hrozné, ale já se chci vyjádřit...
Já se do školy těším! A hodně! Na kamarády, ale i na učení... tenhle rok budu dělat přijímačky na gympl takže se asi budu učit i doma... možná nebudu mít čas pro sebe ale to je jedno. Hlavní je tohle: Budu se konečně učit!
Věřte tomu nebo ne, ale mě se o prázdninách celkem po škole stýskalo. Těšila jsem se na 2. září, a konečně je to tady! Za 11 hodin vstávám do školy... konečně! Sice nechápu proč se tak těším, ale prostě se těším :'D A co vy? Jak se do školy těšíte? A chci vám popřát hodně štěstí v školním roce!
 

Jednodílovka :3 =^.^=

10. srpna 2013 v 18:30 | Simeonkaaa |  To ostatní
"Tady jsou snad jen samý holky." stěžovala si Sím.
"Počkej chvíli, za chvíli by měli přjít kluci.." její nejlepší kamarádka Sau stále pozorovala vchodové dveře a čekala, až sem přijdou ti dva kluci, ti dva úžasní, hezcí a sexy kluci.
"Už tu měli být před půl hodinou a stále nic, tak mi řekni, jakto, že tu pořád nejsou?!"
"Třeba jen to letadlo z Londýna do Česka mělo zpoždění a proto tu ještě nejsou."
"A co kdyby nám třeba poslali smsku, že přijdou později?"
"Třeba tady někde jsou, pojďme se podívat." Sau a Sím se prodírali tančícími dívkami. Párty se rozjížděla, muzika byla puštěná na plné pecky, všude okolo byly spousty jídla a pití.
"Pořád si myslím, že tu párty jsme měli udělat někde jinde, a né u nás doma." Rozhlížela se Sím ve snaze najít ty dva nejúžasnější kluky.
"Ale no tak, jde přece o tvé 15té narozeniny. Musíme to pořádně oslavit. Navíc ve vašem domě je tolik prostoru pro miliony lidí."
"Taky tu je ale spoustu věcí, co se dají rozbít," Sotva to dořekla, slyšela, jak kdesi před sebou rozbili vázu.
"Sakra!" Sím se rozkřikla a hned potom řekla, "Pojď si dát drink, než se z toho zblázním!" Řekla rázným hlasem a otočila se na vysokém podpatku. Sau šla za ní a dívala se na ostatní jak se baví. Potom se podívala na Sím a viděla, že kouká někam z ni. Podívala se tam, kam koukala Sím.. A tam uviděla kluky. Oba dva se smáli na Sím a Sau, ostatní holky nevnímali. Ostatní jim byli ukradení. Mohly být krásné, milé, sexy, mohly mít výstřihy až někam po kolena, ale oni si jich nevšímali.
Sím si zamilovaně povzdechla a šla za jedním klukem. Za svým klukem.
"Hey baby, to ty si udělala tuhle party? Je cool." Mrkne na ni a usměje se jeho bílým úsměvem.
"Vlastně my dvě." Přiběhla tam Sau a stoupla si kousek za Sím.
"Máte to tu fakt suprový." Ozval se druhý kluk a šel k Sau, "A tohle je fakt pěkná holka!"
Sím se podívala na Louise a Sau a jen tak prohodila: "Sluší jim to spolu." A usmála se na Zayna.
"Díky" Začervenala se Sau,"Sau, Sau Muller. Jak se má Kevin?" Zeptala a snažila se udržet smích.
"Jo no, dost jim to sluší. Snad nám to bude taky tak slušet" Usmál se na Sím svím nejlepším pohledem.
"Jsi jediná fanynka, která, když mě potká, se ptá na Kevina." Zasměje se. "Má se celkem dobře, ale myslím si, že se mu teď stýská. Nechal jsem ho totiž v Londýně s ostatníma. Snad přežije." Usměje se na ni.
"Zayne? Půjdeme si zatančit?" Zeptala se ho Sím a udělala na něj psí pohled.
"Fajn, ale neočekávej že jsem nějakej dobrej tanečník" Řekl Zayn, chytil ji za ruku a šel s ní na taneční parket.
"Je super že se má dobře." Usmála se Sau a udělala krok vpřed takže se skoro dotýkala Louise.
"Nechceš si třeba... dát drink? Řekne svůdným hlasem.
"Moc rád." Chytne ji za ruku a podívá se na ni svýma kouzelnýma očima.
"Myslela jsem si, že se tu neobjevíte, když jsme vás neviděli přicházet. Ani nevíš, jak jsem byla smutná, když jsem tě tu neviděla. Ale potom jsi se objevil" Usmála se na něj, zatímco tančili na parketu.
"Prostě vím kdy přijít ve správnou chvíli" Řekl pomalu Zayn.

"3...2...1.. Teď! Na ně!" Najednou na Sím a Sau skočila banda holek a začala je rvát.
"Vraťte nám kluky!" Řvali jedna přes druhou.
"Nechte ji!" Zařval Zayn a sundal všechny potrhlé fanynky ze Sím."Jsi v pořádku? Neudělali ti nic?" Zayn se tvářil zděšeně.
"Hej! Pomozte mi *huehau*" Sau to nemohla to doříct protože ji jedna fanynka zakryla pusu rukou. Mezitím se na ni vrhli holky, které byli předtím na Sím.
Louis to jen z povzdálí pozoroval a potom se do toho vložil. "Holky, klid!" Zařval, ale to nepomohlo. Začal sundávat ze Sau jejich fanynky a nejradši by každé dal facku za jejich chování. Když se potom na Sau nevrhla ani jedna fanynka, objal ji. "Jsi v pořádku?" Sám z toho byl v šoku.
"Zayne! Oni mě tu snad zabijou!" Zakřičela Sím a začala se s pár fanynkami prát, ale bylo jich až moc na jednu.
"Jsem, ale tohle bylo strašný" Přitiskla se k Louisovi tak že slyšela jeho tlukot srdce. Poskakovalo sem a tam.
"Neboj se Sím!" Popadl Sím za ruku a utekl s ní do dalšího pokoje, tam se zamkli. Ale moc dlouho jim to nevydrželo. Fanynky vykopli sklo z dveří a povalili Zayna na zem a Sím odnesli někam do další místnosti, kde byla i Sau. Fanynky udělali to samé jako Zaynovi a Sím i Louisovi se Sau. Holky které drželi Louise se Zaynem dosprintovali do pokoje kde byly ostatní a dveře zabarikádovaly skříní.
Holky, které držely Sím a Sau, je přivázaly k posteli. Sau křičela o pomoc, ale až moc nahlas hrála hudba. Sím si říkala, že možná by bylo lepší, kdyby Zayn s Louisem nepřišli. A snažila se nebrečet.
Louis na tom nebyl líp než Sau a Sím. Holky, které ho držely, ho začali líbat na tvář. Louis si myslel, že to nepřežije. Nenáviděl, když se na něj nalepily fanynky. Byl to tak odporný pocit!
"Nechte mě bejt!" Křičel Zayn na celej byt. Protože mu fanynky sundavali triko. V tom všichni uslyšeli silné kopnutí do dveří.
"Tady policie otevřete!" Sau křičela jak nejvíc mohla a brečela. Najednou slyšela vykopnutí dveří, hudba se ztišila a nic nebylo slyšet. Jen Sau se snažila křičet přes ruku kterou měla přes pusu.
Sím nevěděla co se děje. Jen uslyšela nějaou ránu. Byla v šoku. Podívala se na Sau a začala dělat to, co ona. Vyprostila ruku z pevného sevření a začala škrábat, štípat, a když měla volné i nohy, tak i kopat. Potom pomohla Sau. Pak se tam obě dvě prali s holkama. Už neměli takovou sílu, takže to šlo lehce. Sím se Sau utíkalli k Zaynovi a Lousovi. A tam uviděli policii. Obě byly překvapené. Sím se potom vrhla Zaynovi do náruče a brečela.
Policista si prohlíží všechny v místnosti. "Co se tady stalo?"
Sau to všechno policistům řekla a objímala přitom Louise. Když policie odešla a s nimi i všechny fanynky, všichni si oddecchli. Sím šla uklidit střepy od rozbité vázy. Sau šla do obýváku.. A zjistila, že ty šílené fanynky rozbili i televizi.
"Co budeme dělat? Já za to dostanu pořádný výpask!" Brečela Sím, když se o telce dozvěděla. Vtom Zayna napadlo něco geniálního.
"A co kdybych vám koupil novou? Byla to přece jen úžasná párty - teda až na ty fanynky."
"Ale ne, to přece nejde!" Namítla Sím.
"A proč by to nešlo? Přece jen díky téhle párty si Louis našel holku .. a já jí taky našel." Usměje se na Sím, přitáhne si ji k sobě.. A dají si svůj první polibek. To samé udělali i Louis se Sau..

A na konec bych se Vás chtěla zeptat, jestli se Vám to líbilo a jestli byste chtěli další díl :) Já vím, je to jednodílovka, ale Sau říká, že by na to šel udělat i další díl :) Pište do komentů Váš názor :))

Můj idol NUMBER 1!

6. srpna 2013 v 20:15 | sauronis1
My name is Pewdiepie!
Miiluju je, Pewdiepie, Stephana, Mr. Chair, Piggeh, Barrel (toho nemám ráda -_-)! Prostě tohle říkám já : "Day without Pewdiepie? Are you kidding me bro?" Jo jsem bro! Tak a teď vysvětlivký! ^_^

Pewdiepie - Youtube let's player (hlavně horrorů), vloger, a prostě týpek jako je Smusa nebo Ati ;)
Bro - Odběratel Pewdiepie
Stephano, Mr. Chair, Piggeh, Barrel - To je banda kámošů Pewdiepie v hře Amnesia (až na barrel -_-)
THIS IS PEWDIEPIE! (BROFIST) STEPHANO! (Tenhle obrázek mám jako tapetu na mobilu :D)
MR. CHAIR! (Normálně je v amnesii jako křeslo) PIGGEH! (I'M PUMPED!)
BARREL! (Hated thing in Amnesia!)

Ok... nejradši mám STEPHANA! On je tak sexy! :'3 :DD Ano miluju počítačovou věc ale prostě když on je tak sexy! Hlavně v tomhle videu:
Jo jsem nemožná :'D (nalevo je Pewdiepie, uprostřed Stephano <3, a napravo Cry (kámoš Pewdiepie))
Ok, to je asi vše, a tady je jedno video od Pewdiepie. :3
 


Skautský tábor - aneb jak se z Boule stane Parádnice!

28. července 2013 v 11:50 | sauronis1 |  To ostatní
Je to tak, když jsem byla na skautském táboře, byl to můj poslední v Letorostu. Lettorost je takovej oddíl, kde se připravujete na to být opravdoví skauti. Ale já už příští rok budu chodit do Parády! (taky oddíl, jenom holčičí) Jsem ráda, že jsme zase spali v teepee :3 Miluju rozdělávání ohně! :D Kdo by nevěděl, jak vypadá teepee, tak tady je:
V teepee spali indiáni, uvnitř si dělali ohníčky a plánovali tam třeba útoky na bizony. A my? My jsme v našem holčičím týpku taky dělali ohýnek, ale plánovali jsme kdo s kým půjde na hlídku (hlídka je prostě hlídka, vedoucí vás probudí o půlnoci a vy musíte hodinu hlídat, a jestli jste 2 tak 2 hodiny, pak probudíte další na hlídku a vy jdete spát :3) Jídlo bylo mňam! :3 Až na antiden -_- :D (antiden je den, ve kterém vedoucí odejdou z tábora a vrátí se až na večeři. Mezitím jsou vedoucí děti s žlutým šátkem (to jsem třeba já) a ti dělají program, vaří a prostě vše jako vedoucí. Prostě to tam bylo super! :3 Taky pár z nás vysadili 10 km od tábora, dostali jsme mapu, chleba a pomazánk a museli jsme se do tábora dostat. Bylo to hustý :D Prostě jsme si šli a hráli jsme dračák :D. Jo a ta Boule v nadpisu, to jsem já :3 (moje přezdívka) To je asi vše, a právě jsem si všimla... TOHLE JE NÁŠ 110 článek! :3 Yeeehaaa

My dream ..

13. července 2013 v 18:46 | Simeonkaaa |  To ostatní
Slunný den. Opalování se. Nebe bez jediného mráčku. Slunce hřálo tak akorát. Svět byl krásnej .....
Pak ale přiletěl černý mrak. Jeden jediný. Takový nenápadný a maličký. Myslela si, že ji ten déšť obejde .. Jenže mrak se přiblžoval. Ona byla jako magnet. A pak přiletěl další. A další. Z modrého nebe se naednou stalo černé. Mraky se k ní přibližovaly neuvěřitelnou rychlostí. Všechny letěly k ní. Začala se v nich topit....
Najednou nebyla na louce, ale v bažině. Ta ji pohlcovala, až jí šla vidět jen hlava. Tělo jí omotávaly těsné provazy. Čím víc se chtěla vysvobodit, tím víc se stahovaly. Pršelo, až byla celá promáčená. Kašlala. Lano kolem jejího těla jen pobízelo držet pevněji. Z tmavých koutů vylézali pavouci, štíři a jiná havěť......
Ležela jsem doma v posteli, a s pohledem upřeným do stropu mě opouštěla chuť dál žít..
:)

2) Podvody, faleš, lži ..

12. července 2013 v 21:59 | Simeonkaaa |  1000 věcí, co fakt nesnáším!
..a vše co s tím souvisí. Faleš a přetvářka jsou dnes prostě všude a jsou nejlepšími kamarády lidí. Dneska už je málokdo upřímný, málokdo uzná vlastní chybu, raději se přetvařuje aby si ušetřil bolest a utrpení... Závidím těm, kteří ani jednou v životě nenasadili masku FALŠE a LŽI.
Hodněkrát jsem na tyhlety kaziče života narazila. Spálila jsem si o ně prsty, byly jako oheň, který nikdy nevyhasne. Jsou prostě jako různé druhy zapalovačů, které můžete kdykoliv použít, pokud na to máte srdce.
Anebo si faleš představuji jako děsivě realistické divadlo. Jsou tam lidé s maskami, které se tváří příjemně, vlídně, mile,.... a ve skutečnosti mají za úkol vás psychicky zničit. Hurá, valí se na nás psychická apokalypsa. Nějak nejde se tomu vyhnout, ty zapalovače jsou prostě všude a jsou zadarmo. To je na tom to nejhorší. Ale počkejte, až zafouká větřík a plamínek se obrátí na vás. To se potom spálíte raz, dva.
Je mnoho důvodů, proč nenávidím faleš, nesnáším podvody, nesnesu přetvářku. Ale přiznejme se-kdo do toho někdy nespadl? Lhal někomu do očí, protože musel? Vymýšlel si, aby byl zajímavější? Podváděl, protože chtěl dosáhnout vlastního štěstí? Máme to v sobě. A kdo ne, je robot.

Čím víc o tom přemýšlím, tím víc zjišťuji, že je to naprosto moje nejnenáviděnější věc. Věc? Spíš pocity. No, ale ať to má jakoukoliv kategorii, přece jenom to není nic, co bychom měli dávat na první místo do žebříčku Tak, a teď se budeme chovat slušně. Ona ta milá nálada je taky přetvářka, když se používá až podezřele často. Uvnitř křičíme, ale zvnějšku by nás lidi nejradši objímali až do alelujá. No ještě že neexistuje schopnost čtení myšlenek. Takový Éda Cullen by z nás byl už pološílenej (a s poznámkama, že to neni možný na mě nechoďte).

Jo, co na srdci, to na jazyku. (Ne)buďme upřímní. Všechno se obrátí jako boomerang vždy zpátky. Ať chceme, nebo ne.

1) Houby :X

12. července 2013 v 19:42 | Simeonkaaa |  1000 věcí, co fakt nesnáším!
Rubrika o tom, jaké věci nenávidím a bez kterých bych se klidně obešla. Myslím, že je to dost dobrý nápad, protože se z toho vypíšu...a doufám, že to číslo bude naplněno :D
Jejich chuť, pohled na ně... To mi vše nahání husí kůži.
Ať už jsou ty houby připravené na jakýkoliv způsob (omáčky, smaženice, ingredience na pizze), nemám je ráda. Stejně je to i u různých druhů hub. Prostě-nemám je ráda, nejím je, jsem spokojená. Pokud mi je ovšem někdo nevnucuje, což se nestává (naštěstí).
No každý máme jiné chutě. :))

No tak, zdvihni se z podlahy.

12. července 2013 v 18:05 | Simeonkaaa |  To ostatní
"Nebuď sladoch, nedepkuj"! Uteče ti plno věcí a později tě to bude mrzet.

Ano, já chápu, že ono je jednodušší to takhle říct než to opravdu udělat, ale kdo tvrdí, že to jen říkám? Někdy je těžké se na všechny ty debily kolem jen smát a tvářit se, že se vůbec nic neděje. Každý občas potřebujeme chvilku pro sebe, dostat ze sebe všechno, co se v nás za tu dobu nastřádalo. Pak je ale důležité zase se začít smát a žít, protože nežijeme zase tak dlouho, abychom si mohli dovolit, utápět se den po dni v depresích.
Uvědomte si, že podle toho, jak k životu budete přistupovat, se k vám budou chovat i ostatní. A jak se asi má někdo bavit s někým, kdo se denně tváří jako prdel a vypadá nějak takhle?
Každého to jednou přestane bavit. Důvodem, proč tohle píšu, je z obrovské části i to, že mě už to také nebaví! Je mi jasné, že nikdo nemá život úplně šťastný. Každý máme problémy. Někdo menší, jiný větší, iritují mě však takoví jedinci, kteří si nejspíš myslí, že jediní s problémy jsou tu oni.
Je teď jedno, zda se jedná o osoby vypisující každou chvíli své životní příběhy na blogy nebo někoho, kdo za vámi několikrát týdně chodí s tím, že jemu se v minulosti přece stalo tohle a tamto, proto nemůže být takový a makový.
Vážení, věřte nevěřte, opravdu nejste jediní!
Někteří ale nemají takovou potřebu tím zatěžovat okolí, které má svých starostí dost. Samozřejmě, že je přirozené svěřit se svým blízkým, s tím, že se ale nebudete jen dokola svěřovat vy, ale postěžujete si navzájem.
Ještě než se vám v hlavě začnou rojit nesouhlasné poznámky o tom, že nevím, o čem mluvím, protože vás....
ve škole přece taaak strašně šikanovali, máte zdravotní problémy, vaše rodina je roztrhaná na tolik kusů, že to snad ani není ve skutečnosti možné, máte tisíce dalších problémů v rodině, někdo se na vás podepsal, ať už fyzicky či psychicky, jste tak zadlužení, až se divíte, že nemusíte k obědu okusovat vlastní nohu.... nebo klidně všechno dohromady...
Ano, já vím, jaké to je. Jaké je všechno z toho, co jsem tu vypsala... Já znám ten tíživý oblak vznášející se nad celou rodinou, když některý její člen téměř umírá. Ať se tu rozhodnete oponovat čímkoli, budu schopná vám na to říct - ano, s tímhle jsem se naučila žít!
Myslím si totiž, že každý, kdo ten život má, má také sílu se s ním vypořádat, zvládnout ho žít a jen ubožáci se rozhodnou ho takhle zahodit utápěním se v neustálých depresích.
Samozřejmě, že ani já nejsem svatá. Mám za sebou pár psychických krachů, i dál jsem se ale byla schopna sebrat a žít dál, s hromadou poznamenání, ale i poučení se z minulosti. Netvrdím, že byste měli všechno hodit za hlavu. Ono se to vždycky na každém nějak podepíše a já to nemám nikomu za zlé.
Neberu vám všechny ty problémy, které vám ztěžují život a které očividně máte kvůli tomu, co se vám stalo nebo stále děje, máte na to plné právo. Ale trochu už byste měli začít přemýšlet nad tím, než to začnete roztrubovat všude kolem a budete to omýlat pořád dokola, cpát to každému na potkání a dělat se zajímavými.
Kolem vás je plno lidí, kteří vás pochopí a v těžkých chvílích podrží. Nemůžete se jim ale vnucovat pořád, každý den a každou minutu jejich života. Smějte se, bavte se, žijte! To nejhorší, co můžete udělat je, pořád připomínat váš stav, protože pak budete ostatní tak šíleně srát, až z toho jednou vybouchnou vzteky.
Rozhlédněte se kolem sebe, když jdete po městě. Všichni ti, které vidíte, mají nějaké problémy. Někteří možná stejné jako vy, jiní možná dokonce horší. A co dělají? Žijí dál, protože jim nic jiného nezbývá.
Vám není proti srsti, když vás někdo lituje? Mně tedy ano, a proto bych si radši ukousla hlavu než bych někomu otloukala pořád dokola o palici své problémy.
Nahoďte úsměv, protože hned vedle těch hnusných věcí, jsou tu i další, pro které stojí zato se smát!

Můj drahý,

11. července 2013 v 11:35 | Simeonkaaa |  To ostatní
Můj drahý,
Zdá se to už tak dlouho, ale myslíš, že se dá zapomenout? Jak bych mohla - stále tě vidím všude, kam se podívám a všechno mi tě připomíná. Chci tě mít u sebe, jako tenkrát. Světem se nedá bloudit o samotě, nedá se jít světem bez tebe. Stáli jsme při sobě i v těžkých chvílích. Překonali jsme mnohé. Jak jsem tě mohla nechat jít tak snadno?
Chybíš mi - pevně chycený kolem mého krku. Ten pocit, když si mě laskal po tváři. Byl si se mnou, neopouštěl mě ani v temné noci ani ve slunném dni. Doprovázel si mě na mých cestách. Tolik si mi toho dal, tolik jsme prožili. A přeci jsme to nechali zajít tak daleko. Ta zoufalá propast, která vyrostla mezi námi. Odcizili jsme se navzájem. Najednou už nedokážeme být tím, co jsme byli.
Tak dlouho jsme žili v odloučení, ale já bez tebe nedokážu žít! Chci tě zpátky! Pořád k sobě můžeme najít cestu. Pořád máme šanci. Vezmi mě zpátky, jako já vezmu tebe a všechno bude zase dobré. Zase budeme spolu a já už tě nikdy neopustím…
Můj milovaný - fotoaparáte Olympusi SP-570 UZ :D

Proč? :(

11. července 2013 v 9:58 | Simeonkaaa
Znáte ten pocit, když nechcete opustit někoho, kdo už dávno není váš?
Znáte ten pocit, když rozum zavelí "stůj!" ale srdce na to "musíš jít!" ?
Znáte ten pocit, když chcete zapomenout ?
Znáte ten pocit, kdy se vám v hlavě točí tolik vzpomínek ?
Znáte ten pocit, kdy to chcete všechno vrátit zpět ?
Znáte ten pocit, kdy hledáte odpověď na otázku "PROČ" ?
Znáte ten pocit, kdy už je všechno ztraceno, dva jsi jsou najednou úplně cizí, ale vy chcete abyste byli jen vy dva ?
Znáte ten pocit, kdy ho/jí milujete, ani nevíte proč ?
Co se ti na něm/ní vlastně líbilo ? Co to bylo, co tě okouzlilo ?
Pořád ho tak strašně miluješ, i když ho/jí většina lidí nemusí, i když je arogantní, a bůh ví jakej/jaká je !
Každej ti říká : Kašli na něj! Budou lepší! To bude dobrý! Já ti to říkal !
Ale, kdyby se vžili do naší situace, nevěděli by to, co teď nevíme my !
Pořád se ptají " Co se ti na něm líbí, líbilo ? " ale ty pořád nevíš, a čím dál víc přemýšlíš, tím víc se trápíš...!
Začínáš se ptát proč, proč se to stalo...?
Ale nikdo ti neodpoví.... :(

Kam dál