Téma týdne - Plyšový medvídek

28. ledna 2013 v 18:12 | Simeonkaaa |  Témata Týdne
Život plyšového medvídka

Jsem na dně. Ještě před týdnem jsem bydlel u své paničky a teď jsem na cestě od toho domu pryč. A může za to její "BFF" kámoška Julie, která zničila skoro všechny Bellininy hračky. Bella se ale nenaštvala a řekla, že všechny hračky už dávno chtěla vyhodit. Ale pojďme od začátku mého života..




Jako všechny ostatní medvídky i mě vyrobili v Číně. Dali si na mě hodně záležet, ale potom mě hodili do velké papírové krabice, kam ukládali i ostatní medvídky. Když už byla krabice plná, zavřeli ji a pořádně zalepili, abychom nevypadli. A potom už nevím, co se dělo, protože v krabici byla tma. Nemohli jsme ani pořádně dýchat, protože tam neproudil vzduch. Taky jsme tam byli moc namačkaní.. Potom jsem usnul a spal jsem asi hodně dlouho, protože jsem se vzbudil v nějakém obchodě, kde byly i jiné hračky. Bylo tam také hodně dětí a jejich rodiče. A potom se to stalo. Vybrala si mě jedna holčička. Šla mě ukázat její mamince, ona se podívala na cenovku, zavrtěla hlavou a ta holčička mě šla vrátit zpátky. V očích měla slzy, a když šla zpátky za maminkou, tak už brečela. Její maminka jen vzdychla, chytla holčičku za ručičku a šli pryč. Byl jsem zničený, že si mě nikdo nevezme… Ale potom se ta holčička vynořila z rohu a šťastně mě objala. Potom mě nesla k pokladně a položila mě na pás. Do chvíle, kdy mě prodavačka chytila do rukou, si mě nikdo nevšiml. Ani maminka té holčičky. Když mě ta holčička znovu chytla, její maminka se na ni podívala křivým pohledem.
"Chudák holčička, kvůli mně má výprask" pomyslel jsem si. Ale nic takového nebylo.
Když mě ta šťastná holčička nesla k autu, pronesla:
"Jmenuji se Isabel, ale říkají mi Bello nebo Isi. A ty asi budeš.." Podívala se na cedulku, co mi trčela z ucha. "Si-mon. Aha, Simon. Takže ty jsi Simon!" Podívala se na mě vesele. "Simon, to je krásný jméno!"
Celou cestu, co jsme jeli, si se mnou vyprávěla. Říkala mi, kdo je její nejlepší kamarádka, kde bydlí, které je její nejoblíbenější místo atd. Bylo mi v tu chvíli skvěle. Jako bych žil v pohádce. Asi za 2 hodiny jsme dojeli k nim domů a holčička ukázala na jeden dům.
"No, a tohle je náš dům."
Měl tyrkysovou barvu, černou střechu a dveře a okna z černého dřeva. Dům měl dvě patra, jak mi vyprávěla Bella. A uvnitř to bylo strašně luxusní!
Bella mi ukázala obě patra, každičkou místnost, co v domě byla. A nakonec přišel na řadu její pokoj. Měl světlezelenou barvu a hodně hraček. Dnešní noc byla super. Bella mi vyprávěla pohádky, udělala mi postýlku z krabice od mléka, vystlala ji a potom mě tak uložila. Byla to měkká postýlka.
Další den mě seznámila s její nejlepší kámoškou Julií. Je hrozně rozmazlená. Když šla Bella na záchod, Julie vzala Belliiny nejoblíbenější panenky, utrhla jim hlavy a hodila je z okna. Potom se podívala na mě a z kapsy vytáhla kapesní nůž. Ale to už byla Bella ve dveřích a zaječela. Julie se lekla, z ruky jí vypadl kapesní nůž. Když jí došlo, že se jí nepovedlo mě rozbít, rozřezat, roztrhat atd., zvedla kapesní nůž z podlahy a dala si ho do kapsy jejích kalhot. Potom někam šli a mě nezbývalo nic jiného, než odejít. Jinak by mě totiž Julie mohla zabít... A to já nechci. Takže jsem se rozloučil s ostatními hračkami, se kterýma se kamarádím, a šel. No a už týden jdu po světě, mám hlad, žízeň a kdoví, jestli přežiji další noc. Přespávám u kontejnerů a večer mi bývá zima…
Ale nakonec to dopadlo dobře, nebojte se. Bella mě totiž začala hledat. A našla mě. Špinavého, mokrého a smutného. Ale Bella mě vzala k sobě domů, umyla mě, usušila a když jsme šli spát, řekla mi:
"Už se nemusíš bát, s Julií se už nebavím, protože mi rozbila všechny mé panenky. Nachytala jsem ji a už sem nikdy nevejde." Usmála se na mě. No a od té doby jsem nikdy Julii neviděl a jsem strašně rád...
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Sixty :) Sixty :) | Web | 28. ledna 2013 v 19:38 | Reagovat

Ahoj, moc hezký článek, i blog :-)  :-)

2 Simeonkaaa Simeonkaaa | 28. ledna 2013 v 19:42 | Reagovat

[1]: Jaj, děkujééém :)

3 Susie Susie | 28. ledna 2013 v 19:46 | Reagovat

Krásný příběh, kde na ta témata chodíš? :)

4 sania sania | 28. ledna 2013 v 19:50 | Reagovat

Tak to je snad ten nejhezčí příběh,co jsem kdy četla.Moooc pěkné a vydařené!!Těším se na další povídky :-)

5 Simeonkaaa Simeonkaaa | 28. ledna 2013 v 20:16 | Reagovat

[3]: Díky, no.. Taak různě :D

[4]: Děkujů :)

6 Ley Ley | Web | 29. ledna 2013 v 14:06 | Reagovat

Krásně napsané :)

7 Simona de Castro Simona de Castro | 29. ledna 2013 v 14:18 | Reagovat

[6]: Děkuju :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama