"Je mi líto, Vlak odjel."

23. března 2013 v 15:38 | Simeonkaaa |  Témata Týdne
Nad vším se musím rozmyslet.
Jak dokončím školu, kam půjdu na střední.. Vše je jen na mě. Rodiče na mě vzhlížejí s nadějí, že se proberu a konečně začnu žít normálním životem. Že budu zase ta hodná holčička se samýma jedničkama, že se nebudu chovat jako puberťačka. Jenže já už taková být nechci. Chce to pořádnou změnu. Na tu starou Sím mám vzpomínky. Špatné vzpomínky. A proto se chci změnit. Snažím se o to, ale minulost mi pořád pobíhá v hlavě, jako by to bylo včera.

Sedím vedle okna a dívám se na sníh, který, když dopadne, rozpustí se. Pousměji se a pomalu otevřu okno. Do pokoje zavál chlad. Hořce se usměju a vdechnu studený vzduch. Je mi zima, ale to já nevnímám a dál se dívám ven. Dívám se na naši zahradu. Vidím dvě jabloně, bazén a starou, dřevěnou chaloupku, kterou můj otec postavil pro starší ségru, když byla malá. Koutkem oka jsem zahlédla i pergolu, stojící v rohu našeho pozemku.
Při pohledu na zahradu se mi vybaví spoustu vzpomínek. Když jsem byla malá, hrávala jsem tu s taťkou fotbal. Pamatuji si i na stavbu pergoly. A na to, jak jsme celá rodina byla u toho, když se rodiče snažili postavit bazén. Ach, jak mi tyhle časy chybí. Bohužel, život jde dál, i s těmi šrámy na srdci.
Cítím, jak na místě umrzám, tak tedy zavřu okno. V pokoji je teď pěkný chlad.
Popojdu k zrcadlu, které stojí kousek od okna. Podívám se na sebe. Dotknu se své tváře.
Dívám se na své blonďaté vlasy. Kdysi dlouhé po zadek a rovné, teď po ramena dlouhé a divoké. Za pár let budou šedé, krátké, rovné a bez lesku.
Moje pleť potom nebude tak hladká. Podívám se na svůj denní make-up. Černé stíny, řasenka a tužka na oči. Pleťový krém, zakrývající mé pupínky. Světle růžový lesk na rty.. Ne, tohle už potom potřebovat nebudu. Moje pleť potom bude stará a vrásčitá. Mé oči modré barvy - ty jednou vyhasnou a budou unavené životem.
Všechno tak rychle utíká a já ani nevím jak.
"Za pár let mi bude dvacet, třicet, pomalu budu stárnout.." Zašeptám. "Budu mít svatbu, děti. Až mi bude padesát, budu péct koláče a smát se na svá vnoučata. A potom budu až tak stará, že už budu unavená životem a budu se těšit na svůj věčný spánek.."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 kčs kčs | 23. března 2013 v 18:07 | Reagovat

*Q* skvělý článek

2 Simeonkaaa Simeonkaaa | 23. března 2013 v 18:16 | Reagovat

[1]: Děkují :)

3 BlitZz BlitZz | E-mail | 23. března 2013 v 19:53 | Reagovat

SUPER CLANEK ZARIM!! O_O  :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama